8:25 pm - Úterý Listopad 21, 2017

Lotyšská kuchyně

Malá evropská země, která se vyznačuje dlouhými zimami a krátkých, až nepatrným létem, si musela během let vytvořit vlastní kuchyni, která byla shovívavá právě k těmto podnebným podmínkám.

Lotyši si, snad jako málokterý národ, váží chleba. Je pro ně znakem odměny za tvrdou práci. Jsou si vědomi, že není zadarmo a proto k tomu vedou i své děti. Nabídne-li vám Lotyš, při vaší cestě do této země chléb, pak vězte, že jde o velice přívětivé gesto, jež se nesmí odmítnout.

Podnebí nedovolí místním zemědělcům žádné převratné pěstování, a tak se musí omezit na suroviny, které si v těchto chladných zemích dá vypěstovat. Jsou jo samozřejmě obiloviny, brambory a luštěniny.

Typická lotyšská strava se sestává z tučných a kalorických pokrmů, což je jistý zvyk z dřívějších dob, kdy bylo skutečně nutné se posílit po tvrdé práci a načerpat soustu energii do práce další. To, že získají nějaký gram tělesné váhy navíc, neřešili. Už je proto, že stejně všechnu tu energii opět vypracovali.

Mimo luštěniny, obiloviny nebo pokrmy z brambor se také hojně konzumují mléčné výrobky a vejce. No a chybějící neohromnou rostlinnou úrodu kompenzují stravou živočišnou a tudíž spořádají hodně masa. Samozřejmě, že se zde vyskytuje i zelenina, nejvíce však kořenová a ta, která teplo a slunce zas tolik nepotřebuje. Hodně se vyskytují houby.

Sklandu rauši

Jsou klasické lotyšské koláčky, připravené ze žitné mouky a plněné jsou mrkvovou, jablečnou, tvarohovou nebo bramborovou náplní. Mají zvýšený okraj a náplň dodává koláčkům pěkný vzhled.

Autor obrázku: Liga Eglite

Karašas

Jsou placky z ječné mouky, které se tradičně připravují jako běžné pečivo anebo příloh k hlavním jídlům.

Saldskábsmaize

No a mezi pečivem samozřejmě nesmí chybět ani tradiční, vyhlášený chléb z žitné mouky.

Sutnes

Jedno z těch chudých jídel je i sutnes, obilná kaše, dušená, do které nepřidává kysané mléko. Kaše je velmi hutná s vysokým obsahem vlákniny.

Zirňu pikas

V Lotyšsku se hodně konzumují luštěniny, a proto nebude žádným překvapením, že se podávají i o Vánocích. Vařený, nejspíše pečený hrách v troubě s trochou másla je podáván spolu s vepřovým masem (tradičně z prasečím rypáke). Z hrachu se často dělají i koule – zirňu pikas, které jsou obvyklou přílohou právě k vařené prasečí hlavě.

Skábputra

V překladu znamená kyselá kaše, ale spíš jde o nápoj, jenž by mohl být jakýmsi doplňkem při redukční dietě. Skábputra je sytý nápoj z ječných vloček a našlehaného mléka.

Autor obrázku: Dainis Matisons

Pigári

Jsou pirožky plněné nejčastěji uzeným vepřovým masem, ke kterému se podává pivo. V Lotyšsku se často pije i tmavé pivo. Klasikou je také světlé, hořké a dokonce i sladké.

Zídenis

Pokrm, ke kterému se váže tradice. Obvykle se vaří na jaro a je to kaše z vařených krup, podávána s prasečím ocáskem nebo ouškem. Toto spojení má symbolizovat dlouhé klasy, což pro Lotyše znamená bohatou úrodu. Zídenis proto jí hojně zemědělci a rolníci právě v období, kdy zasévají.

Konopné máslo

Zajímavostí lotyšské kuchyně je i konopné máslo. Dělá se z vysušených a rozdrcených semínek konopí, která se tak dlouho melou, až se vytvoří tučná hmota. Ta se nadále ředí mlékem a používá se k přípravě různých luštěninových kaší, pomazánek a dalších pochutin.

Kíselis

Ovesná a ovocná kaše, která se běžně vaří z plodů, které jsou zrovna k dispozici. Zamíchává se do ní mléko i mouka a podává se s medem a zapíjí mlékem. Existují i slané varianty tohoto jídla.

Filed in: Nezařazené