7:54 pm - Úterý Září 19, 2017

U žen se věk neříká!

Čím déle jsme mladí, tím více svoje mládí nechceme přiznávat.

Často se při zmínkách o ženách setkáváme s poznámkou, že věk se nebude prozrazovat, protože to není slušné. Nikdy mi nebylo jasné, proč tomu tak je. Vždyť tomu, kdo jmenovanou nezná, je to úplně jedno, a kdo ji zná, přece vidí, jak dotyčná vypadá, jestli je to mladá slečna na prahu života, radost pohledět, či možná maminka a paní, radost pohledět, anebo babička, tu lze rozeznat nejsnáze, také určitě radost pohledět…

Ale jak se říká, že člověk s léty na mnohé věci přijde sám, tak i já jsem věci na kloub přišla.

Moje známá už léta při jakékoli situaci v jakékoli společnosti vždy použije větu – „ vždyť mám už…“ a řekne věk, „ stejně jako tu …“ a s vyřčením mého jména ukáže na mě.

Nikdy to nikdo neokomentoval. Co se k tomu taky dá říct, že ano. Vždycky jsem zauvažovala, za jakým účelem tuto formulku používá? Zda vypadám tak špatně, že by si při mně chtěla pozvednout sebevědomí, anebo si myslí, že vypadáme obě tak dobře, že by chtěla všem oznámit, že i v tolika letech to jde…? Anebo očekává, že někdo z přítomných dokonce spráskne rukama a vykřikne, že to není možné? A či nemá jiné téma, či příspěvek do diskuze, proto vytáhne záležitost, na kterou se nikdo neptá a v podstatě ani nikoho nezajímá? Nevím.

Autor obrázku: David Gilmore

Je tomu dva týdny, co se situace opakovala znovu. Opět si, tentokrát účastníci pochodu na konci roku, vyslechli, že je stejně stará jako já. Nikdo k tomu nepodal žádný doplňující komentář, jenom já, které už to dlouho vadí, a kterou to dokonce začalo urážet, jsem si významně poklepávala na čelo a významně pohledem směřovala k ní, aby pochopila, co zase produkovala. Co od takového srovnávání pořád čeká? Když potřebuje kolemjdoucí informovat, o sobě ať to klidně dělá. Ale o mně ne! Proč?

A jsme u kořene mého poznání

Známá číslo 2 si pozvala na pochod své kamarády, spolupracovníky. Představila nás a já si vyslechla krásnou poznámku. Prý se v práci nepochlubila, že má v rodišti mladší kamarádku. Upřímně a popravdě řekla, že o dost mladší je ona, a já v tu chvíli pochopila, proč některé z nás rozhodně nechceme, aby nám byl uváděn věk!

Filed in: Příběhy