Emancipace? Nepřehánějte to s ní.

Samozřejmě pokud patříte mezi ty typy žen, které se o sebe dokážou postarat samy a jsou zdravě sebevědomé, tak je to pro spousty mužů plus. Pokud ale víte, že muže k životu vlastně ani nepotřebujete, je to chyba.

Sice jsou emancipované ženy pro muže mnohem lepší v tom smyslu, že od něj až tolik nepotřebují, ale zase jsou muži, kteří rádi vědí, že je žena ke svému životu potřebuje a rádi jí ukážou fakt, že tu jsou pro ně. Některé ženy jsou však k emancipaci doslova nuceny a důvod je jasný. Z mužů se stávají větší a větší lenoši, a pokud po nich něco chceme, často si to musíme udělat samy. Tohle jsem prožila i já. Se svým partnerem jsme žila ve velkém baráku, s obrovskou zahradou, kde je práce až nad hlavu.

Můj partner doma nesáhl nikdy na nic, a pokud jsem tedy něco chtěla, musela jsem si to udělat sama. Toužila jsem po vymalování místností. Bohužel jsem se toho ale nikdy nedočkala, a tak jsem vzala štětec a barvu do ruky sama a chopila se práce. Postupně jsem tak vymalovala všechny místnosti. To samé platilo na zahradě. Chtěla jsem udělat záhonky, musela jsem si je sama zrýt. Vadila mi vysoká tráva, musela jsem ji sama posekat. Nyní žiju sama a zjišťuji, že mi tato škola byla k něčemu dobrá. Samozřejmě jsou stále věci, které jako žena sama nezvládnu, ale je velká spousta toho, co zvládnu levou zadní.

Pokud chceme být emancipované, tak tím ale muže naučíme, že si na to, že za něj děláme spousty věcí, zvykne, a pak už se z toho kolotoče nikdy nedostaneme ven. Proto radím – emancipace ano, ale do jisté míry. Nedělejte ze sebe otroka. Muž není jediný, kdo má právo na odpočinek, ale i ženy jej potřebují. Je pravda, že si ženy musí poradit pokaždé, když muže nemají na blízku, ale nesmí to být pravidlem. Pokud tomu tak bude, je to chyba. Muži přece také nezastávají levou zadní všechny naše práce.