Odpočinek je důležitý!

Každý prahne po kráse, ale na odpočinek zapomíná. A přitom odpočinek je pro krásu to nejdůležitější. Je důležitý ale i pro tvoje zdraví. Při odpočinku totiž tělo vylučuje odpadní látky, doplňuje enzymy, lepší se imunní systém a mozek se regeneruje. Na odpočinek bys neměla zapomínat, ani když si myslíš, že na to máš čas. Na takto důležité věci by sis totiž měla najít čas vždycky, jinak ti to nebude v práci či škole pálit a navíc nebudeš tak krásná, jak si přeješ.

Dnešní doba odpočinek nepřijímá a není na něj čas

Je potřeba být neustále on-line a pokud on-line nejsi, tak hned nejsi v obraze či in. Odpočinek je dnes spojován hlavně s leností, na kterou je pohlíženo jako na hřích. Našemu tělu přitom neskutečně prospívá, tělo se při něm regeneruje, což je potřeba ke správnému fungování a bytí. Je dokonce vědecky prokázáno, že odpočinek prodlužuje život. Lidé, kteří spí denně 7-8 hodin denně mají menší pravděpodobnost úmrtí, než ti, kteří spí 6 hodin a méně.

Zajímá tě, jak dlouho vydržíš nespat? Až 10 dní! Pak tvoje tělo úplně zkolabuje, takže vidíš, že odpočinek potřebuješ více než jídlo. I přes tento fakt ale většina lidí trpí nedostatkem spánku a ochuzují se tak o drahocenný život, navíc tím i podporují stárnutí a opotřebování organismu.

Člověk je neschopen spontánního chování, i přesto, že by se mělo odpočívat hlavně spontánně. Odpočinek si plánují spolu s dovolenou či prázdninami. Jenomže, to se dost podobá robotismu. Je nám téměř diktováno mít svůj čas v diáři naplánován do minuty a vše si strukturovat. Vyhýbáme se tak právě spontánnosti. A to zvyšuje náš výkon.

Na dovolenou bychom měli odjet, když se cítíme unaveni, což samozřejmě není většinou možné, protože náš to šéf nedovolí nebo nás to ani nenapadne. Bylo by to pro náš organismus mnohem zdravější, kdyby tělo odpočívalo, když samo potřebuje. Existují ale tzv. gap year, kdy si zaměstnanci v rizikových povoláních mohou vybrat měsíce až rok dovolené. Předejdou tak předčasnému vyhoření a skvěle si odpočinou.

I když v minulosti byl život stoprocentně složitější, vše probíhalo v přirozenějším rázu, na relaxaci bylo pohlíženo jako na potřebnou věc a tak se k ní i přistupovalo. Navíc většina lidí pracovala v zemědělství nebo v lehčích a nenáročných pracích, takže relaxace se jim dostávalo opravdu mnoho. Navíc se práce i řídila ročními obdobími – v zimě se vždy odpočívalo a v létě šlo o co největší výkon. Také byly po většinu času venku, což jejich zdraví také prospívalo.

Velkým problémem je, že dnes trávíme většinu času tím, že sedíme. Mění se nám tak hrudní koš a není třeba se snad ani divit tomu, že lidé nechodí narovnaní, jak tomu bylo v minulosti. Také se zkrátila vzdálenost mezi krkem a hrudníkem.

Lidem se i mnohdy stává, když přijdou o práci, že jim chybí, nejsou schopni odpočívat a jsou psychicky zdeptaní z toho, že nemají strukturovaný čas a co dělat. Přitom ani vůbec nepomyslí na to, že by celou dobu mohly jenom odpočívat a tak si raději hned hledají novou práci. Toto se děje například i ženám na mateřské, které trpí touto krizí a depresemi.

Pokud už člověk jede na dovolenou, úplně veškerý odpočinek zabije tím, že jede na strukturovaný zájezd, kde má zase čas uspořádaný, musí vstávat brzo na výlety nebo mu dělá problém změna času a klimatu. Tím vystavuje své tělo stresu a tělo si tak vůbec neodpočine. Takže určitě dovolená za všechny peníze! Než si na to totiž tělo zvykne, což trvá většinou tak týden, tak už zase odjedeme zpátky domů.

Aby si tělo na dovolené opravdu odpočinulo, je potřeba tam setrvat alespoň 3 týdny. Je dokonce doporučováno odjíždět na dovolenou do výšky 700 metrů nad mořem, kde je vyšší vlhkost než ve většině českých měst. Takhle to dokonce provozoval i Karel IV., který se dožil 62 let, což je vysoký věk na tehdejší dobu.

Článek napsala Nicole z blogu www.uncover.blog.cz