Islandská kuchyně

Tajuplný ostrov, přímořská země, která nám sice není cizí, ale také ji moc dobře neznáme. Dnes patří mezi normálně vyspělé oblasti, jenže vždy tomu tak nebylo. V minulosti byl Island chudou osadou, kde teplých dnů bychom napočítali na prstech jedné ruky, zato chladné časy se zde předvádí v nepřeberném množství.

Proto základem zdejší kuchyně jsou spíše potraviny živočišného původu a rostliny nenáročné na slunné počasí. Před zeleninou a ovocem tu kraluje maso, vejce, mléko a mléčné výrobky, obiloviny, brambory a, jak už to tak u ostrovní země bývá, také ryby.

V dobách, kdy neexistovaly lednice ani mrazicí boxy, bylo nutné potraviny uchovávat, jak jen to šlo. Oblíbené se stalo nejen různé konzervování, které se do dnešních dnů dochovalo jako zavařování, ale také velice časté uzení, uchovávání potravin v nálevech, nakládání do soli a jiné metody.

Dneska už tradiční islandská kuchyně vypadá přece jen jinak. Objevuje se zde více ovoce, tamější kuchaři kladou důraz na čerstvost použitých surovin a vůbec tak celkově dodávají pokrmům na Islandu správný ráz.

Pořád ale převažuje maso, zejména to jehněčí, hodně se tu konzumují ryby a samozřejmě i mořských plodů. A pokud je psáno „hodně“ myslí se skutečně hodně – Islanďané jsou po Japoncích druhou zemí s největším množstvím zkonzumovaných ryb i mořských plodů na světě. Dříve se i hodně jedli mořští a vodní ptáci a dokonce i jejich vajíčka. Někde se s takovými jídly ještě můžeme setkat, ale to skutečně jen výjimečně.

Pokud už hovoříme o rybách, je nutné zmínit, že nejčastěji jsou připravovány tresky, mořský ďas, sumci, sledi, rejnoci, platýs, velice častý je i losos a pstruh. Z mořských plodů se zde nejvíce vyskytují krevety, mušle, ústřice a lahodní, ale drazí humři. Pokud máte touhu ochutnat velrybí nebo tulení maso, pak právě Island by měl být vaším cílem. Zatím je zde povolena konzumace těchto ohrožených druhů.

Pokud zabrousíme do odvětví sladkých plodů, pak se musíme seznámit s častými plodinami, které se tu různě tepelně připravují. Oblíbené jsou borůvky, pro nás méně tradiční rebarbora, plody šichy a jiné. Islanďané milují sladké dorty a jejich specialitou je mrkvový, nebo čokoládový.

Z dalších, hodně častých surovin se tu vyskytují žampióny, do pokrmů je výtečným ochucovadlem libeček, tymián, pro nás méně známá andělika anebo mořské řasy.

Hákarl

Velice známý, ale ne moc konzumovaný pokrm, který svým strávníkům klade odpor pozřít ho z důvodu opatrnosti. Jedná se totiž o pokrm z masa žraloka grónského, které je prudce jedovaté. Obsahuje velké množství amoniaku, kyseliny močové a dalších látek. Aby se dalo maso pozřít, musí se několik týdnů konzervovat pod zemí. Maso se krájí na kousky a podává. Mírně se podobá chuť i aroma uzenému sýru, ale pořád jde hodně cítit čpavkem, proto jej jedí je skuteční odvážlivci a lidé, kteří si na to zvykli.

Flatkökur

Jsou islandské chlebové placky z nekynutého těsta, které se pečou na rozpáleném kameni a podávají se pomazané máslem.

Hangikjöt

Islanďané mají oblibu v uzení nebo konzervování masa. Toto maso je připravené podobně jako parmská šunka a je tradiční součástí vánočního jídelníčku. Podobně se připravují i ryby.