Klářin příběh – Jak těžké začátky vyústily v pevný vztah 2. díl

Na večer se tedy Klára domluvila s Luckou, svojí kamarádkou, že vyrazí na disco. Hezky se oblékly a řekly si, že si to náramně užijí. Večer byl v plném proudu, obě se velmi bavily, poznaly pár skvělých kluků, samozřejmě od Tomáše ze třídy, ale Kláře to bylo jedno, potřebovala zahnat smutek a zlost.

V tom se tam objevil on, zastavilo se jí srdce a nevěděla, jak má reagovat. Přistoupil k ní blíže a vyzval ji k tanci. Hráli pomalé písničky. Chvíli váhala, ale pak kývla a šla s ním. Když v objetí tancovali na tak krásnou a zamilovanou píseň, začaly se jí do očí tlačit slzy. Po chvilce už to nevydržela a rozplakala se. Odsunul se od ní, vzal její bradu do ruky, políbil ji na ústa a utěšoval ji.

Po tanci šli spolu ven na čerstvý vzduch. Ptala se ho, proč to udělal a proč teď dělá tohle? Odpověděl že se moc omlouvá, ale že to bez ní nemůže vydržet a chce ji zpátky, že udělal chybu a velmi jí lituje. Byla v rozpacích, nevěděla co mu na to má odpovědět. Řekla, že si to musí nejprve rozmyslet, aby ji znova nezlomil srdce.

Po týdnu se spolu dali opět dohromady. Klára Tomáše milovala z celého srdce a nemohla bez něj žít. Prožívali spolu spousty krásných chvil, prožily spolu svojí první pusu, první sex, pořízení prvního auta. Prostě láska jak má být.

Po necelém roce chození to mezi nimi začalo trochu skřípat. Tomáš hodně jezdil za kamarády a Kláře už nevěnoval tolik pozornosti. V jednu krátkou chvíli si Klára myslela, že jezdí za jinou. Pak Kláře rodiče zaplatili zájezd do Anglie, byl to školní výlet na 10dní po celém Skotsku. Volala tedy Tomášovi, jestli ten poslední víkend před odjezdem stráví spolu. Tomáš ji odpověděl, že mu stačí, když ji vidí o přestávkách ve škole, že ji nepotřebuje vidět o víkendu. Tahle věta Kláru hluboce zasáhla a byla dost rozhořčena.

Nastal den odjezdu, byla připravena, jelo s ní i pár spolužáků ze třídy a jinak jeli starší ročníky ze strojárny, takže spousty nových chlapců. Řekla si, tak chlapečku, nemáš na mě čas, počkej, já ti ukážu. Postupem času se přes sms Klára uvolnila a bylo mezi ní a Tomášem zase vše v pořádku až do té chvíle, kdy mu volala asi předposlední den před návratem domů, jestli za ní přijede o víkendu, že se na něj moc těší. Tomáš chvíli váhal, ale pak odpověděl že má na víkend jiné plány, že jede za kamarádem a že se uvidí až ve škole. Tak tohle byla pro Kláru poslední kapka. Byl poslední večer na trajektu a řekly si s holkama, že si půjdou užít. Samozřejmě kluci ze strojárny na mejdanu nechyběli.

Tam se Klára seznámila s Romanem, byl pozorný, milý, vyslechl si její problémy s přítelem a uklidňoval ji a říkal, že za takové trápení jí takový kluk přeci nestojí. Pro Kláru to byla krásná slova a tak se slzami v očích k němu přivinula a on ji hladil po vlasech. Cítily k sobě vzájemnou náklonnost a tak si řekla, že za takové trápení ji Tomáš opravdu nestojí a zůstane s Romanem a s Tomášem se rozejde hned, jak dorazí zpět. A tak se taky domluvila s Romanem.

Když se vrátili domů, měla Klára s Romanem domluvenou první schůzku. Těsně před schůzkou ji volal Tomáš, že se za ní chystá přijet, jestli je doma. Klára ještě celá nabroušená mu odpověděla, ať nejezdí, že má domluveného něco jiného a že s ním bude chtít v pondělí ve škole mluvit. Tomáš z toho byl trochu v rozpacích, ale nemohl nic jiného dělat. Klára se tedy vypravila na svoji schůzku, náramně si ji užila, byl to krásný a romantický večer.

Nastalo pondělí a Klára s Romanem čekali před školou, než Tomáš dorazí. Když přijel, věděl Tomáš, že se něco děje. Klára k němu přistoupila a pověděla mu, že to mezi nimi nemá smysl, když o ní nestojí a nechce se s ní vidět a že potkala někoho jiného, kdo se jí bude věnovat víc. Tomáše to velice vzalo, až ji bylo líto že to vůbec vypustila z úst. Mlčky se sebral a odešel. Kláře z tohoto rozhovoru vůbec nebylo do smíchu, velice ji zasáhla Tomášova reakce.

Asi po 14ti dnech chození s Romanem se stala nečekaná věc. Roman přijel k ní domů s kyticí růží omluvil se jí a řekl, že je mu to líto ale, že spolu nemůžou být, že je pořád zamilovaný do své bývalé přítelkyně. Kláře se vlily slzy do očí a neměla sílu ani mluvit. Řekl jí, že ji odveze domů, ale ona nechtěla být sama. Rozplakala se a utekla domů. Klára proplakala celou noc a v duchu si přemítala, proč byla tak blbá a opustila člověka, kterého miluje nadevšechno kvůli klukovi, který ji jen utěšoval?

Nemohla se s tím dlouho vyrovnat a tak obrážela s kamarádkami kluby a většinou měla jen krátké známosti. Celkem byli asi tři, než ji došlo, že takhle to dál nejde, že musí Tomášovi zavolat nebo aspoň napsat, protože udělala velikou chybu. Tomáš ji ale telefony nezvedal a na smsky také nereagoval. Nevěděla co si má počít, svěřovala se své kamarádce a ta ji poradila, ať napíše dopis, že mu ho předá. A tak Klára začala sepisovat dopis, jakou udělala chybu a že by si s ním chtěla promluvit.

Kamarádka dopis Tomášovi předala. Po dvou dnech dostala Klára odpověď, Tomáš psal, že se mu taky moc stýská, že na Kláru pořád myslí a jestli s ním opravdu tak moc chce mluvit dá ji příležitost.

Po dalším týdnu se tedy sešli v jedné restauraci, Kláře bylo velice divně, když seděli naproti sobě a ona věděla, že se ho nemůže dotknout. Začala mluvit a vysvětlovat, proč se to vůbec stalo, co bylo příčinou. Tomáš si uvědomoval i svoji chybu, kvůli které byl rozchod, ale řekl, že spolu nemůžou začít chodit znova, že potřebuje čas. To bylo pro Kláru nepřijatelné, nemohli být jen kamarádi, když ho tak moc milovala a věděla, že udělala velikou chybu, ale v tuto chvíli ji nic jiného nezbývalo.

Čas plynul, trávili spolu volný čas a nacházeli k sobě zpátky cestu. Byla to dlouhá doba, asi tak půl roku, než se s tím oba vypořádali a začali spolu opět chodit a milovat se. Od té doby jsou spolu dodnes. Byla to opravdu dlouhá a trnitá cesta za láskou, ale po všech útrapách nakonec vše dobře dopadlo.