Méně je někdy více
Méně je někdy více
Krásný byt, tučné konto, každý rok dovolená na jiném místě, nic z toho nám štěstí nezaručí. Žijeme v uspěchané době a stále se za něčím honíme. Ale nikdy nebudeme mít dost. Čím víc máme, tím víc chceme. Nikdy nedospějeme do stádia „teď už mám všechno, teď už nic nepotřebuji a jsem šťastný(á).“ Když mám nový telefon, potřebuji novou televizi, když mám novou televizi, potřebuji pro změnu nové auto. Nekonečný koloběh.
Pochopitelně, existují výjimky, které potvrzují pravidlo. Nemůžeme za to až tak úplně sami, vidíme to okolo sebe v podstatě od malička a konkurenční boj na základní škole, kdo má např. lepší PC také není výjimkou. Ale vše záleží jen na nás, jací chceme být.
Já mám ve svém okolí dvě protichůdné rodiny. Jedna má vše, na co si ukáže, ale nedrží pohromadě tak, jak by si přála. Každý člen domácnosti má svůj život. Ta druhá na vše čeká roky a dokáže se patřičně radovat i z maličkostí a drží při sobě. Všechno má své pro a proti a nic není černobílé.
Život v luxusu
NEVÝHODY: Jistě všichni znáte písničku od Hany Zagorové, ve které měli čtyři hrníčky a čtyři talíře a byli šťastně zamilování. Pak přišla léta stoupání, bylo více halířků a méně milování. Myslím, že mnohým ženám (mnohdy i mužům) mluví tato píseň z duše. Za peníze si štěstí nekoupíme a život v luxusu stojí léta dřiny a odříkání. A když máte všechno, zjistíte, že jste přišli o to nejcennější. O úsměvy, pochlazení, vlídné slovo. O zamilované historky. O lásku vašeho partnera. V nejhorším i o charakter. Myslím tím například „odčiňování“ nevěry drahými dárky. Potom je důležité přiznat si, do jaké situace jste se dostali a začít ji nějakým způsobem řešit. Nikdy není pozdě a taková romantická dovolená ve dvou má taky něco do sebe.
VÝHODY: Psát výhody života v luxusu se zdá celkem pošetilé a vtipné. Ale pro ty šťastlivce, kteří v něm žijí a nejsou šťastní, to může být „nakopnutí“ pro spokojený život. Sdílená radost je vždycky dvojnásobná. Takže pokud máte někdo „fůru peněz“ a nikoho, kdo by se obětoval vám je pomoci rozfofrovat, poohlídněte se po někom takovém. Samozřejmě to nesmíte podat takovým způsobem, aby to vypadalo, že si chcete dotyčnou osobu koupit nebo že se vychloubáte! To by byl začátek konce! Ale nenásilným způsobem. Nakupujte zážitky a předměty. Může z toho vzniknout láska, nebo taky nemusí, ale vzpomínky už vám nikdo nevezme a zaplníte prázdné místo v srdíčku.
Život ve skromných podmínkách
NEVÝHODY: Je jich samozřejmě velká spousta. Od přepočítávání každé koruny po hádky typu „všechno si zase utratil (a) za blbosti.“ Jak ale vysvětlit, že vám k životu nestačí jen nakoupit základní potraviny a ošacení, ale potřebujete si také někdy udělat radost, že? Někdy je problémem třeba i jen zajít se pobavit s přáteli, zvláště pokud vybírají podniky nelidových cen. Takže buď půjdete a budete celý večer přepočítávat, co si ještě můžete dovolit, nebo nepůjdete, a bude vám líto, že se s přáteli neuvidíte. Co je lepší? Najít si přátele, kteří vaši situaci chápou, samozřejmě! Není lehké si najít dobře placenou práci, takže východisko z této situace je těžké, ale ne nereálné. Když se naučíte hospodařit i s málem a neutrácet za opravdové zbytečnosti (a vyhneme se tím i výčitkám od partnera (partnerky).
VÝHODY: Rodinná pouta jsou pevnější v domácnostech, ve kterých sice není moc „halířků“, ale vše se dělá společně a dražší věci jsou vzácnější záležitostí (nemluvím teď o sociálních rodinách, kde se žije od výplaty k výplatě nebo, kde žijí jen ze sociálních dávek). Čím to je? Tkví to v umění řešit problémy a komunikovat. Komunikace je základ porozumění. A je rozhodně lepší jet například k Máchovu jezeru a užít si dovolenou hezky všichni pohromadě, než být u móóóře každý sólo, nemyslíte?
Existují různé typy lidí. Někteří nebudou šťastní, ani kdyby bydleli na zámku, a jiní zažívají šťastné okamžiky každý den, protože se radují z maličkostí. Takže pokud nepatříte mezi sociální případy, nezoufejte. Naučte se žít život, který vám byl přidělen a nehledejte problémy tam, kde nejsou. Pokud budete celý život jen na něco čekat, proteče vám mezi prsty, ani se nestačíte ohlédnout.