Málo komunikace vztahu škodí
Málo komunikace vztahu škodí
Ve vztahu je jednou z prioritních věcí komunikace. Lidé, kteří spolu mají nějaký vztah (ne negativní), by spolu měli komunikovat co nejčastěji, aby nedošlo k porušení přátelství, příbuzenských vztahů, milostného vztahu aj.
Jedná se zejména o výměnu informací …zajímáte se o toho druhého (či o více osob) a zároveň mu sdělujete své zážitky, problémy apod. Opět se lze řídit čínským moudrem: „Sdílená radost je dvojnásobná a sdílený smutek je poloviční.“
Proč komunikovat …
Komunikace by se neměla opomínat nejenom kvůli uchování příbuzenských vztahů apod., ale ani kvůli důvěře a zájmu. Člověk, se kterým komunikujeme má pocit, že se o něj zajímáme a tím se zlepšuje a upevňuje vztah mezi Vámi. Ovšem pozor …komunikace se nesmí zvrtnout ve výslech – to by pak bylo akorát na škodu – všeho s mírou, jak se říká. Zrovna tak ovšem nedávejte najevo nezájem, tím byste vše ještě více zhoršili. Ovšem předstíraný zájem je také špatný.
Řešte problémy
Pokud máte nějaké problémy, řešte je!“ Rozhodně si je ale nenechávejte pro sebe a už vůbec si kvůli svým skrytým problémům nevlévejte vztek na ostatních …tedy, ne na těch, na kterých Vám záleží.
Pokud máte problémy v milostném vztahu, je potřeba si o nich prvně promluvit s několika dalšími lidmi …jak to vidí, co by poradili – a to jak s muži, tak i se ženami. Každý má totiž na danou věc či situaci jiný pohled a po „sesbírání“ několika názorů jistě vydedukujete sami správné řešení. A až poté, co o všem popřemýšlíte a usoudíte, že chyba je skutečně v tom druhém a ne ve Vás, si promluvte se svým partnerem (partnerkou) a problémy společnými silami vyřešte.
Formy komunikace
Existuje několik forem komunikace …těmi základními je komunikace verbální (ústní) a neverbální („ne“ústní, tedy psaní, kreslení apod.). Nejprocítěnější je samozřejmě ta verbální …při té ovšem nezáleží pouze na slovech, která říkáte, ale také na intonaci hlasu a na úsměvech. Jeden úsměv totiž mnohdy vyjádří mnohem více, než „1000 slov“.
Pokud samozřejmě není jiná možnost, se svým protějškem (nebo s příbuznými či s přáteli) si pište co možná nejvíce …ovšem musíte poznat, kde je hranice …pokud si totiž Váš protějšek nebude chtít psát, budete ho tím akorát otravovat.