Vztahy na dálku

Vztah na dálku, jak bychom ho mohly definovat? Myslím si, že to je spíše vztah imaginární.

Sama mám zkušenost se vztahem na dálku. Dnes má spousty žen i můžu takovou to zkušenost. Začalo to moc pěkně, seznámili jsme se na sociálních sítích, jak už to bývá. Tenkrát ještě facebook sice nefrčel, ale bylo spousty jiných.

Psaní s ním bylo moc hezké, romantické prostě vztah jako z pohádky. Vždy si vzpomněl na narozeniny, svátek nebo cokoliv jiného, propsali jsme spolu dny i noci, věděli jsme o sobě spousty věcí, vlastně úplně všechno a tehdy po roce psaní a krásných zamilovaných slov jsme se dohodli, že si domluvíme první schůzku. Vzdálenost našich bydlišť byla cca 300km, takže se to plánovalo hodně dlouho dopředu.

Oba dva jsme se na první oficiální rande moc těšili. A konečně nastal, den D. Cesta byla velmi dlouhá a vyčerpávající. Když jsem konečně dorazila na místo, už na mě čekal. Samozřejmě jsme dopředu podle fotek věděli, jak ten druhý vypadá, ale na to se v dnešní době nemůžete tak úplně spolehnout.

V mém případě to bylo tak jako na fotce, byl hezký ze začátku i milý, strávili jsme spolu celý den od rána do noci, ale abych Vám řekla pravdu, nebylo to tak, jak jsem si v duchu přestavovala. Rande bylo hezké, romantické, ale něco mi tam prostě chybělo. Poté co jsme se rozloučili jsem zase vážela dlouhou cestu zpět.

Když jsem konečně po třech hodinách dorazila domů první, co jsem udělala tak jsem sedla k počítači. Už jsem tam měla několik vzkazů od něj, tak jsme si psali ještě do noci, pak přišel konec školního roku a museli se dohánět známky a učivo… znáte to. Takže na psaní už mi nezbývalo moc času, psal pořád a neustále, nemohla jsem odepisovat, nezbýval mi na to čas. Odepsala jsem mu na dvě z deseti sms prostě jsem to nestíhala.

Na konci týdne už mi začaly chodit sms typu, že mám někoho jiného, že jsem se na něj vykašlala hned po první schůzce a kdesi cosi. Odepsala jsem mu, že to není pravda, jen teď nemám tolika času, protože se musím učit. Nedokázal to pochopit a pořád si mlel svou. Po určité době mi začal i nadávat, že jsem děvka a bůhví co ještě. Měli jsme spolu dlouhý rozhovor, kde jsem mu vše vysvětlovala a domlouvala, že si to myslí špatně a není to tak. Po pár dnech se uklidnil, ale pak to začalo nanovo a začal mi vyhrožovat i tím, že se vyspí s bejvalkou a že na mě kašle, když mu nedokážu obětovat všechen volný čas a radši ho trávím učením.

No prostě hrůza, bylo mi moc líto, že to vidí takhle, ale přeci kvůli někomu jako je on nezahodím celé své studium, když ani nevím, jestli by to mělo nějakou budoucnost. Takovýhle člověk by do budoucna mohl žárlit i na to, že trávím více času s dětmi a ne s ním. Nedokázala bych si to prostě představit.

Došlo tedy na lámání chleba a musela jsem náš vztah ukončit, než bych toho litovala. Jsme svobodní lidé, můžeme se svobodně rozhodovat a neměli bychom se partnerem nebo někým jiným nechat svazovat, není to správné. Partneři by měli mít každý svůj prostor na své sny a koníčky, proto je to partnerský život. Ne aby jeden druhého svazoval a vyčítal mu, že s ním netráví všechen volný čas.

Takový můj příběh a vztah na dálku. Sama osobně si myslím, že takovéto vztahy jsou k ničemu, je pravda, že by to mohlo více klapat, ale vztah je o tom, aby jste partnera měli u sebe, když Vám není zrovna do smíchu, aby Vás podpořil a podržel v těžkých situacích, aby jste se měli ke komu přivinout v noci a klidně usínat.

Podle mého mínění jsou vztahy na dálku jen vymyšlená iluze a lidé, kteří si myslí že to bude vztah navždy je podle mě velmi naivní. Nikdy nemůžete vědět, jak doopravdy ten druhý vypadá a ani v podstatě nevíte, jaký doopravdy je ve skutečném světě a ne ve světě počítačovém. Spousty lidí, kteří se Vám přes sms nebo chat mohou zdát milý a hodní, když se s nimi pak sejdete, realita je někdy opravdu krutá. A jestli mezi námi existují lidé, kterým takovýto vztah prospívá a vzkvétá, potom přeji hodně štěstí.